Šarkan – malé závodní autíčko s velkým srdcem

Šarkan – malé závodní autíčko s velkým srdcem

Závodní pohádka na dobrou noc

VYPRAVĚČ: Kdesi daleko, za zelenými kopci, tam, kde se cesty vinuly loukami jako dlouhé šedé stužky, leželo malé městečko.

Jmenovalo se Kolečkov.

A Kolečkov nebyl obyčejné městečko.

Nebydleli v něm lidé.

Bydlela v něm... autíčka.

Malá i velká. Červená, modrá, zelená i žlutá.

Každé ráno se otevřely dveře garáží a celé městečko se pomalu probouzelo.

Starý autobus vyrážel na svou pravidelnou cestu. Nákladní autíčko rozváželo bedýnky s ovocem. Malý traktor odjížděl pracovat na pole.

A z jedné malé garáže se každé ráno ozvalo...

ŠARKAN: Vrrrrm... vrrrrrrm!

VYPRAVĚČ: To se probouzel Šarkan.

Malé červené závodní autíčko s bílým číslem sedm.

Šarkan miloval rychlost.

Když ostatní autíčka klidně jezdila po městě, Šarkan snil o závodní dráze.

Představoval si dlouhé rovinky, velké zatáčky, tribuny plné diváků a sebe, jak projíždí cílovou čárou jako první.

Měl totiž jeden velký sen.

Chtěl vyhrát Velký závod Kolečkova.

Každý rok se na něm sešla nejrychlejší autíčka z širokého okolí.

A vítěz dostal nádherný zlatý pohár.

ŠARKAN: Jednou ten pohár vyhraju! Budu nejrychlejší autíčko v celém Kolečkově!

VYPRAVĚČ: Šarkan o něm snil každou noc.

Představoval si, jak se pohár leskne na poličce v jeho garáži.

Byl přesvědčený, že přesně ví, co musí udělat.

Musí být ze všech nejrychlejší.

A tak trénoval.

Každý den.

Ráno vyrazil z garáže, objel náměstí, prosvištěl kolem fontány a pokračoval až za město.