Údolí snů – Medvídek Brumko
Malý medvídek Brumko nemůže usnout a přemýšlí, kde vlastně bydlí sny. Zlaté světýlko Jiskřička ho provede nočním lesem, kolem Měsíčního jezera a přes Obláčkovou louku až do tajemného Údolí snů – kde zjistí, že sny si musí najít nás.
Údolí snů – Medvídek Brumko
Pohádka na dobrou noc
1. Brumkův domeček
VYPRAVĚČ: Za sedmi kopečky... za jedním tichým lesem... stál malý domeček.
Byl to útulný domeček s modrými okenicemi, malým komínem a zahrádkou plnou voňavých květin.
A právě v tomhle domečku bydlel malý medvídek jménem... Brumko.
Brumko byl veselý medvídek.
Přes den běhal po lese, sbíral maliny, honil motýly... a občas strčil tlapku i tam, kam neměl.
Hlavně do sklenice s medem.
Ale dnes večer bylo něco jinak.
Brumko ležel ve své postýlce.
Otočil se na jeden bok.
Potom na druhý.
Potom na záda.
A potom zase na bříško.
BRUMKO: Ach... já vůbec nemůžu usnout.
VYPRAVĚČ: Brumko si přitáhl peřinu až po uši.
Zavřel oči.
BRUMKO: Teď už určitě usnu.
Jedna...
Dvě...
Tři...
Ne! Pořád nic!
VYPRAVĚČ: Posadil se na posteli a podíval se z okna.
Venku zářil velký stříbrný měsíc.
Hvězdy se třpytily...
a celý les už dávno spal.
BRUMKO: Jak to všichni dělají?
Kde vlastně bydlí sny?
VYPRAVĚČ: A právě v tu chvíli...
se u okna objevilo malé světýlko.
Brumko zamrkal.
Světýlko se pohnulo.
Nejdřív doprava...
potom doleva...
a nakonec udělalo ve vzduchu malé kolečko.
BRUMKO: Haló?
VYPRAVĚČ: Světýlko se zastavilo.
A ozval se tenounký hlásek.
JISKŘIČKA: No konečně!
BRUMKO: Kdo... kdo to řekl?
JISKŘIČKA: Já!
VYPRAVĚČ: Před Brumkem poletovala drobná zářivá bytost.
Jmenovala se Jiskřička.
Její světlo bylo teplé a zlaté a při každém pohybu za sebou nechávala třpytivou stopu.
BRUMKO: Ty umíš mluvit?
Informace o pohádce
Dobrodružství ještě nekončí
Objevte další pohádková dobrodružství.
Objevit další příběhy